Podstatný detail, který může dělat problémy během hrubé stavby nejen ihned, ale také s časovým odstupem, je vazba zdiva.
Vazba zdiva běžně slouží k rovnoměrné rozložení sil působících v konstrukci, a je proto ze statického hlediska velmi důležitá. Cihly se ve stěně nebo v pilíři musí po vrstvách vázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Jak toho dosáhnout?
Víte, že?
Při stavbě ze starých cihel se velmi pravděpodobně setkáme s různými formáty cihel. V takovém případě bývá složité dodržet správnou, funkční vazbu, což může zkomplikovat napojování dalších konstrukcí. Rozhodně bychom si proto měli připravit dostatek malty, pomocí které budeme muset rozdíly jednotlivých formátů vyrovnávat – lépe však je zdít z cihel, které mají vždy stejný formát.
Co říkají normy?
Vzájemná vazba cihel je dána normou ČSN EN 1996-1-1 + A1 (73 1101). Cihly s výškou h do 250 mm mají být položeny s vzájemným přesahem ≥ 0,4 nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot). V současnosti se však na stavebním trhu setkáme nejčastěji s pálenými, broušenými cihlami s výškou h = 249 mm, u kterých je vzájemná vazba min. 100 mm.
Doporučuje se však pracovat v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se však při návrhu zapomíná, že modul se měří od vnitřního rohu zdiva. I proto výrobci pálených cihel vyrábějí tzv. doplňkové cihly (rohové, poloviční), které zjednodušují a urychlují zdění, a je proto vhodné je zahrnout do objednávky materiálu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
radon
Problematické detaily hrubé stavby: Radon a jeho účinky
stavba
Problematické detaily hrubé stavby: Založení první řady zdiva
Pokud je na stavbě potřebné cihly řezat, řežeme jejich zásadně pilou. Při zdění cihly neukládáme řezanou stranou směrem do ostění stavebního otvoru; cihlu uložíme řezanou stranou dovnitř stěny nebo pilíře a v místě řezu mezi cihlami zakryjeme svislou spáru maltou.
Pokud by v ostění zůstala cihla osazena svou řezanou stranou do líce, pak by se vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka oslabila, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání (např. V místě uložení překladu) a kam se budou pravděpodobně také kotvit výplně otvorů (okenní rámy, dveře).
Při zdění broušenými cihlami je nutné nanášet tenkovrstvé maltové lože podle technologických předpisů výrobce. Při použití nebroušených cihel je nutné nanášet maltové lože po celé šířce cihel, pokud z nějakého důvodu nepředepsal projektant jinak.
Jak cihly vázat?
Mezi používané druhy vazby patří:
väzáková,
běhounová,
polokrížová,
křížová.
Väzáková vazba se používá pro jednovrstvé zdi o tloušťce 300 mm. Tvarovky se při vazbě překrývají o polovinu, jde tedy o způsob vazby, který pracuje s výše zmíněným modulem. Takto vyzděná stěna má dostatečnou nosnost, aby mohla být použita k ukládání dalších konstrukcí.
Běhounová vazba je údajně nejjednodušším typem vazby a používá se především na zdění příček (tedy stěn o tloušťce kolem 150 mm). Je zcela nevhodná pro zdi, na které se ukládají další konstrukce. Cihly se vážou pouze v rozích, připojení stěny není zajištěno vazbou, ale ocelí, která se vkládá do ložné spáry. Cihly se vážou o polovinu či čtvrtinu délky.
